Překlad
Vaše objednávka:
Cena: 0,- Kč
zobrazit košík

Prodej starožitností


Galerie Karoline
starožitnosti - starožitný nábytek - aukce


Prodej a výkup starožitností

Firma Galerie Karoline s.r.o. s více než třicetiletou praxí s prodejem starožitností, nábytkem a dekoracemi.

Galerie Karoline se zabývá: aukčním prodejem starožitností, výkup, či komisním prodejem. Zaměřujeme se na starožitný nábytek, starožitnostné obrazy, busty, zámky, sochy, asiatiku, starožitné kování, a veškeré ostatní starožitnosti.

Všechny starožitnosti můžete v současné době zakoupit na prodejně Galerie Karoline v Praze na
adrese: Pod Děkankou 1694/4, kde jsme Vám plně k dispozici od pondělí do pátku.

Nejnavštěvovanější starožitnosti

Zrcadlo se starožitným Florentinským zlaceným rámem Cínové víko k džbánu Dřevěný šicí stolek, starožitný Držák na nítě Cínový džbánek starožitný s víkem a dřevěnou rukojetí Cínové víko Dřevěná plastika, Afrika Dřevěná naběračka - míra Miniatura Lady Hamilton, George Romney, obraz, miniatura Miniatura dámy, slonovinová kost Portrét muže s cigárem, obraz, malba Lesní jezero, malba na plátně Jezero v horské krajině, obraz, malba Cínový talíř starožitný polygonální Cínové džbánečky starožitné

Nejnovější starožitnosti

Indický koberec Starý truhlový zámek Zámek Barokní truhlový zámek Barokní zámek Barokní truhlový zámek
Události a komentáře

Lüsterweibchen? Lüsterweibchen!

Lüsterweibchen? Lüsterweibchen! Lustry, lampy, lampičky, svícny – fiat lux! Lustry oslepující svojí pompézností, lampy beroucí dech řemeslným provedením, lampičky okouzlující zdobností či svícny skvoucí se drahocennými materiály a mezi tím vším se skví „lüsterweibchen“ fascinující svou bizarností. Lüsterweibchen, jak naznačuje název patří mezi lustry a je tvořený většinou poloviční ženskou figurou a parožím. Existují i další varianty: mužská (tzv. lüstermännchen) či zvířecí (tzv. drachenleuchter). V základní variantě se můžeme setkat s ženskými postavami v oblečení ctihodných měšťanek, sirénami – figurami, jejichž spodní polovinu těla tvoří rybí ocas nebo postavami božského původu. Lüsterweibchen se objevuje již ve 14. století, ovšem k jeho rozšíření dochází až v 15. a 16. století v oblasti Německa. Návrhy těchto reprezentativních lustrů se zabývali i význační umělci, kromě jiných například Albrecht Dürer. Kromě dekorativní a reprezentativní funkce hrála roli při stoupající oblibě také údajně apotropaická (ochranná) funkce paroží a renesanční fascinace spojení umění (ars) a přírody (natura). Druhá vlna popularity nastala v období historismu druhé poloviny 19. století, kdy se lüsterweibchen stalo módní záležitostí. Původní svítidla odkázaná na užití svíček byla elektrifikována nebo převedena na plyn. Lüsterweibchen z této doby jsou také nejčastěji ke koupi pro milovníky starožitností a loveckých motivů. Díky užitému paroží (většinou jelení parohy) se hodí k dekoraci loveckých chat, salonků či restaurací.

Legenda o Bludném Holanďanovi

Legenda o Bludném Holanďanovi Legenda o Bludném Holanďanovi Podivuhodné příběhy o osudech lodí a jejich posádek se objevují od doby, kdy člověk vstoupil do teritoria boha moře, ať už jím byl Neptun či Poseidon. V tradici mořeplaveckých národů, kam patří Španělé, Portugalci, Nizozemci a Angličané, se vypráví strašidelné historky o mizejících posádkách a lodích. Mezi jednu z nejoblíbenějších patří legenda o Bludném Holanďanovi ze 17. století, která období své největší slávy zažila o dvě století později. Období romantismu bylo nakloněno temné historce, kde nechybí ďábel, vina a trest. Základní osu příběhu tvoří námořní kapitán Willem van der Decken, který uzavře pakt s ďáblem, ovšem svoji část dohody nedodrží a za trest je odsouzen k věčnému bloudění po moři (v některých verzích smí jednou za 10 let vystoupit na pevninu). Motivace vedoucí kapitána k uzavření závazné smlouvy bývají rozličné, ovšem následky nedodržení smlouvy jsou bez výjimky fatální. Podle některých zdrojů chtěl vyváznout z prudké bouře a vyslovil kletbu, podle jiných chtěl využít temných sil k objevení cesty do neznámé země. V jedné z prozaičtějších variant kapitán nespravedlivě obviní svoji manželku z nevěry, zabije ji a jako trest je jeho duše odsouzena k nepokojnému bloudění po moři. Věčnost (opět existují verze, které připouštějí něco ve smyslu „podmínečného propuštění“) si kapitán s posádkou krátí tím, že ničí a potápí ostatní lodě, hubí jejich posádky, popřípadě je obírá o jejich duše. Tomuto zavrženíhodnému počínání se věnuje na nejjižnějším výběžku Afriky – blízko mysu Dobré naděje. Podle legendy, kdo uvidí na moři přízrak lodi „De vliegende Hollander“, toho čeká záhuba.

Pijácká společnost a hráč na niněru

Pijácká společnost a hráč na niněru Pijácká společnost a hráč na niněru Žánrová malba reprezentuje umělecký druh, který se zaměřuje na zobrazování výjevů z každodenní reality člověka. Samostatně se žánrové umění prosazuje od 16. století zejména v oblasti Nizozemí a Německa. Z hlediska tématu můžeme nalézt žánrové malby moralizující, kde je akcent kladen na kritiku dobových i nadčasových nešvarů, dále žánrová vyobrazení sociálních či profesních skupin, rovněž obrazy zachycující bujaré lidové veselice i kratochvíle jedinců a další. Mezi zmíněná témata patří neodmyslitelně motiv pijáků, kuřáků, hazardních hráčů a muzikantů, tak trochu „sex, drogy a rock’n’roll“ ve starém pojetí. Niněra (něm. Drehleier, angl. hurdy-gurdy) představuje hudební nástroj často spojovaný s žebráky, mrzáky či válečnými invalidy, ovšem zažila i skvělejší časy, kdy její zvuk zněl v prostředí sakrálním a aristokratickém. Milovníkům filmů pro pamětníky evokuje niněra film „Život je krásný“ s Oldřichem Novým, jež se v převleku za „dědečka s niněrou“ snaží přiblížit k mladé výtvarnici v podání Lídy Baarové. Ve výtvarném umění bývá nejčastěji zmiňováno vyobrazení niněry u H. Bosche na triptychu „Zahrada pozemských potěšení“, ale najdeme ho i mnoha dalších (Georges de la Tour, David Vinckboons, Johannes Tielius, Adriaen Janasz. van Ostade, ad.). Dietrich Theodor MEYER st. (1572 Eglisau – 1658 Zürich) byl švýcarský malíř a rytec, zakladatel umělecké dynastie Meyerů (synové Johannes st., Rudolf a Conrad, vnukové Johannes ml. a Theodor Dietrich ml.). Jemu připisovaný obraz „Dva pijáci u krbu, naslouchající hráči na niněru“ reprodukuje večerní interiérovou scénu. Dva pokuřující muži sedí u zapáleného krbu, oddávají se odpočinku a přistupuje k nim osamocený muzikant – hráč na niněru. Teplé tóny podzimního listí lahodí oku. Poklidná atmosféra a komorní formát nabádají k rozjímaní.

Email není e-mail aneb tradiční technika cloisonné

Cloisonné. Co se skrývá pod tímto francouzsky znějícím pojmem? Jedná se o techniku výzdoby kovových artefaktů barevnou, sklovitou roztavenou pastou. Tedy v obecném slova smyslu jde o smalt neboli email (čti emajl). Cloisonné disponuje roztomilými českými ekvivalenty - email přihrádkový (cloison = fr. příčka, přepážka), komůrkový či sklípkový. Ukázky této minuciózní techniky se dochovaly z Egypta či Byzantské říše, ovšem skutečnou tradici a mistrné zpracování můžeme ponejvíce nalézt v Číně (dynastie Ming, Qing) a Japonsku (dynastie Tokugawa, Meiji). Postup spočívá v navařování jemných kovových plátků na kovovou plochu artefaktu, čímž vznikají menší plošky (tzv. přihrádky), které posléze umělec vyplní emailem a nechá projít žárem. Tento krok si několikrát zopakuje, čímž se docílí hladkosti povrchu a „porcelánového vzhledu“. Často bývají obrysy přihrádek patrné, jedná-li se o ušlechtilý kov jako například zlato či měď. Smaltová technika cloisonné, oblíbená zejména v orientálním umění, sloužila k dekoraci rozličných nádob, šperků a dalších předmětů. Takto dekorované objekty původně zdobily chrámy nebo ženské komnaty, především z důvodu jisté křehkosti. V současnosti předměty provedené technikou cloisonné ocení nejen milovníci asijského umění, ale rovněž obdivovatelé drobné řemeslné práce.

Kontaktní místa

Praha

Pod děkankou 1694/4, Praha 4, 140 00
návštěvy pouze po předchozí domluvě

Lety

Lety 36, okres Písek, 398 04
návštěvy pouze po předchozí domluvě



Asociace starožitníků CINOA charta starožitníků

Starožitnosti a starožitný nábytek - prodej i výkup starožitností v aukční síni
© 2008 - 2016 Galerie Karoline s.r.o. - Pod Děkankou 1694/4, Praha 4, 140 00, Email: info@ekaroline.cz

Mapa webu | Odkazy | Webdesign ABweb.cz